Dynamo
Primer for v2.0
Čeština
Čeština
  • O aplikaci
  • Úvod
    • Co je aplikace Dynamo a jak funguje?
    • Uživatelská příručka Primer, komunita a platforma aplikace Dynamo
  • Nastavení aplikace Dynamo
  • Uživatelské rozhraní
    • Pracovní prostor
    • Knihovna
  • Uzly a dráty
  • Základní uzly a koncepce
    • Rejstřík uzlů
    • Geometrie pro výpočetní návrh
      • Přehled geometrie
      • Vektor, rovina a souřadnicový systém
      • Body
      • Křivky
      • Povrchy
      • Tělesa
      • Sítě
    • Stavební bloky programů
      • Data
      • Matematika
      • Logika
      • Řetězce
      • Barva
    • Práce se seznamy
      • Co je to seznam
      • Práce se seznamy
      • Seznamy seznamů
      • N-rozměrné seznamy
    • Slovníky v aplikaci Dynamo
      • Co je to slovník
      • Uzly slovníku
      • Slovníky v blocích kódu
      • Případy použití aplikace Revit
  • Vlastní uzly a balíčky
    • Vlastní uzly
      • Úvod do práce s vlastními uzly
      • Tvorba vlastního uzlu
      • Publikování do knihovny
    • Balíčky
      • Úvod do práce s balíčky
      • Příklad balíčku – sada nástrojů pro sítě
      • Vývoj balíčku
      • Publikování balíčku
      • Importování Zero-Touch
  • Dynamo pro aplikaci Revit
    • Propojení s aplikací Revit
    • Výběr
    • Úpravy
    • Tvorba
    • Přizpůsobení
    • Dokumentování
  • Dynamo for Civil 3D
    • Připojení aplikace Civil 3D
    • Začínáme
    • Knihovna uzlů
    • Vzorové pracovní postupy
      • Silnice
        • Umístění sloupů osvětlení
      • Terén
        • Umístění služeb
      • Pomůcky
        • Přejmenování stavebních objektů
      • Železnice
        • Vůle obalových křivek
      • Zaměření
        • Správa skupin bodů
    • Pokročilá témata
      • Vazby objektů
      • Python a Civil 3D
    • Přehrávač skriptů Dynamo
    • Užitečné balíčky
    • Zdroje
  • Dynamo v aplikaci Forma (beta verze)
    • Nastavení rozšíření Dynamo Player v aplikaci Forma
    • Přidávání a sdílení grafů v rozšíření Dynamo Player
    • Spouštění grafů v rozšíření Dynamo Player
    • Rozdíly mezi výpočetní službou Dynamo a počítačovou aplikací Desktop
  • Kódování v aplikaci Dynamo
    • Bloky kódů a jazyk DesignScript
      • Co je blok kódu
      • Syntaxe DesignScript
      • Zkratka
      • Funkce
    • Geometrie pomocí jazyka DesignScript
      • Základy geometrií v jazyku DesignScript
      • Geometrická primitiva
      • Vektorová matematika
      • Křivky: Interpolované a řídicí body
      • Posunutí, otočení a další transformace
      • Plochy: Interpolace, řídicí body, spojení profilů, rotace
      • Geometrická parametrizace
      • Průnik a oříznutí
      • Booleovské operace geometrií
      • Generátory bodů v jazyce Python
    • Python
      • Uzly jazyka Python
      • Python a Revit
      • Nastavení vlastní šablony jazyka Python
    • Změny jazyka
  • Osvědčené postupy
    • Strategie grafů
    • Strategie skriptování
    • Skriptování – reference
    • Správa programu
    • Efektivní práce s velkými sadami dat v aplikaci Dynamo
  • Vzorové pracovní postupy
    • Pracovní postupy Začínáme
      • Parametrická váza
      • Body atraktoru
    • Rejstřík konceptů
  • Příručka Primer pro vývojáře
    • Sestavení aplikace Dynamo ze zdroje
      • Sestavení doplňku DynamoRevit ze zdroje
      • Správa a aktualizace závislostí v aplikaci Dynamo
    • Vývoj pro aplikaci Dynamo
      • Začínáme
      • Případová studie funkce Zero-Touch – uzel osnovy
      • Provádění skriptů jazyka Python v uzlech Zero-Touch (C#)
      • Další práce s funkcí Zero-Touch
      • Pokročilé přizpůsobení uzlů aplikace Dynamo
      • Použití typů COM (interoperability) v balíčcích aplikace Dynamo
      • Případová studie uzlu NodeModel – vlastní uživatelské rozhraní
      • Aktualizace balíčků a knihoven aplikace Dynamo pro aplikaci Dynamo 2.x
      • Aktualizace balíčků a knihoven aplikace Dynamo pro aplikaci Dynamo 3.x
      • Rozšíření
      • Definování vlastní organizace balíčků pro Dynamo 2.0+
      • Rozhraní příkazového řádku aplikace Dynamo
      • Integrace pro aplikaci Dynamo
      • Vývoj pro modul Dynamo pro aplikaci Revit
      • Publikování balíčku
      • Vytvoření balíčku z aplikace Visual Studio
      • Rozšíření jako balíčky
    • Žádosti o přijetí změn
    • Očekávání při testování
    • Příklady
  • Příloha
    • Nejčastější dotazy
    • Vizuální programování a aplikace Dynamo
    • Zdroje
    • Poznámky k verzi
    • Užitečné balíčky
    • Vzorové soubory
    • Mapa integrace hostitelů
    • Stažení souboru PDF
    • Klávesové zkratky aplikace Dynamo
Powered by GitBook
On this page
Edit on GitHub
Export as PDF
  1. Kódování v aplikaci Dynamo
  2. Geometrie pomocí jazyka DesignScript

Geometrická parametrizace

PreviousPlochy: Interpolace, řídicí body, spojení profilů, rotaceNextPrůnik a oříznutí

Last updated 2 years ago

Ve výpočetních návrzích se křivky a plochy často používají jako základ pro tvorbu složitějších geometrií. Aby se tyto jednoduché geometrie daly použít jako základ pro složitější geometrie, skript musí být schopen získat hodnoty, například pozici a orientaci, na jakémkoliv místě objektu. Získávání těchto hodnot křivky i plochy podporují a tomuto procesu se říká parametrizace.

Všem bodům na křivce lze přiřadit jedinečný parametr v rozsahu od 0 do 1. Pokud bychom chtěli vytvořit objekt NurbsCurve podle několika řídicích nebo interpolovaných bodů, první bod by měl parametr 0 a poslední bod by měl parametr 1. Přesnou hodnotu parametrů jednotlivých bodů nelze předem zjistit, což může znít jako omezení – tento problém však řeší několik pomocných funkcí. Plochy mají podobnou parametrizaci jako křivky, ale se dvěma parametry (u a v) místo jednoho. Pokud bychom chtěli vytvořit plochu s následujícími body:

pts = [ [p1, p2, p3],
        [p4, p5, p6],
        [p7, p8, p9] ];

Pak by měl bod p1 parametry u = 0, v = 0 a bod p9 by měl parametry u = 1, v = 1.

Parametrizace primárně neslouží k určování bodů použitých ke generování křivek, jejím hlavním použitím je určení pozic bodů vygenerovaných konstruktory NurbsCurve a NurbsSurface.

Křivky mají metodu PointAtParameter, která přijímá jeden parametr typu double v rozsahu od 0 do 1 a vrací objekt Point v tomto parametru. Například tento skript vyhledá body v parametrech 0, 0.1, 0.2, 0.3, 0.4, 0.5, 0.6, 0.7, 0.8, 0.9 a 1.0:

pts = {};
pts[0] = Point.ByCoordinates(4, 0, 0);
pts[1] = Point.ByCoordinates(6, 0, 1);
pts[2] = Point.ByCoordinates(4, 0, 2);
pts[3] = Point.ByCoordinates(4, 0, 3);
pts[4] = Point.ByCoordinates(4, 0, 4);
pts[5] = Point.ByCoordinates(3, 0, 5);
pts[6] = Point.ByCoordinates(4, 0, 6);

crv = NurbsCurve.ByPoints(pts);

pts_at_param = crv.PointAtParameter(0..1..#11);

// draw Lines to help visualize the points
lines = Line.ByStartPointEndPoint(pts_at_param,
    Point.ByCoordinates(4, 6, 0));

Podobně plochy mají metodu PointAtParameter, která přijímá dva parametry U a V generovaného bodu.

Ačkoliv získávání bodů na křivce nebo ploše může být užitečné, skripty často vyžadují určité geometrické vlastnosti v daném parametru, například směr křivky nebo plochy. Pomocí metody CoordinateSystemAtParameter lze získat nejen pozici, ale rovnou úplný orientovaný objekt CoordinateSystem v daném parametru křivky nebo plochy. Například následující skript získá orientované objekty CoordinateSystem podél rotované plochy a použije jejich orientaci k vygenerování čar, které budou vycházet z plochy kolmo:

pts = {};
pts[0] = Point.ByCoordinates(4, 0, 0);
pts[1] = Point.ByCoordinates(3, 0, 1);
pts[2] = Point.ByCoordinates(4, 0, 2);
pts[3] = Point.ByCoordinates(4, 0, 3);
pts[4] = Point.ByCoordinates(4, 0, 4);
pts[5] = Point.ByCoordinates(5, 0, 5);
pts[6] = Point.ByCoordinates(4, 0, 6);
pts[7] = Point.ByCoordinates(4, 0, 7);

crv = NurbsCurve.ByPoints(pts);

axis_origin = Point.ByCoordinates(0, 0, 0);
axis = Vector.ByCoordinates(0, 0, 1);

surf = Surface.ByRevolve(crv, axis_origin, axis, 90,
    140);

cs_array = surf.CoordinateSystemAtParameter(
    (0..1..#7)<1>, (0..1..#7)<2>);

def make_line(cs : CoordinateSystem) {
	lines_start = cs.Origin;
    lines_end = cs.Origin.Translate(cs.ZAxis, -0.75);

    return = Line.ByStartPointEndPoint(lines_start,
        lines_end);
}

lines = make_line(Flatten(cs_array));

Jak bylo zmíněno dříve, parametrizace není po celé délce křivky nebo plochy rovnoměrná, to znamená, že hodnota parametru 0.5 nemusí vždy znamenat střed a hodnota 0.25 nemusí vždy znamenat jednu čtvrtinu délky křivky nebo plochy. Z tohoto důvodu mají křivky další sadu parametrizačních příkazů, pomocí kterých lze najít bod v určité délce křivky.